Dnešním dětem hrozí až o 20 % nižší důchody, než mají jejich rodiče.

Jak je to možné? Mohou za to nenápadné změny v českém systému důchodového zabezpečení. Možná jste již slyšeli o tzv. parametrických změnách prvního důchodového pilíře. Většinou jim nevěnujeme přílišnou pozornost, mohou však mít naprosto zásadní dopad na výši našich důchodů.

V roce 1996 a poté v roce 2010 proběhly dvě takové změny, které mají významný dopad na výši důchodů dnešních studentů. Ale než se k nim dostaneme, pojďme si říci, jak se vlastně starobní důchod počítá a na čem skutečně záleží.

Na čem vlastně závisí výpočet důchodů?

Na první pohled je to velice jednoduché. Všechny důchody vyplácené z důchodového pojištění (starobní, invalidní, pozůstalostní) závisí na dvou proměnných.  A to na výši příjmů (přesněji vyměřovacích základů) a na tzv. dosažené době pojištění. Nejen nejdůležitější důchod v životě, starobní důchod, ale i ostatní důchody se počítají podle tohoto vzorce:

STAROBNÍ DŮCHOD =  základní výměra + procentní výměra

Základní výměra je fixní a pro rok 2019 je vyplácena ve výši 3 270 Kč. Procentní výměra je součin 1,5 % x výpočtový základ x doba pojištění. První proměnná, výpočtový základ, vychází z celoživotních příjmů. Tu mohou studenti přímo ovlivnit tím, jaké budou mít příjmy. A druhou proměnou je doba pojištění. A právě tam je skryt ďábel v detailu.

Jak to bylo a jak je to nyní s dobou pojištění u studentů?

Studentům studujícím před rokem 1996 (včetně učebních oborů) se do doby pojištění započítávají 100 % i roky od prvního ročníku střední školy, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky (zpravidla od 1. září). Studium po dosažení věku 18 let, se hodnotí jako tzv. náhradní doba pojištění a započítává se v rozsahu prvních šesti let tohoto studia. Započítává se ovšem jen 80 %, tzn. maximálně 4,8 roků.

Od roku 1996 zafungovala první parametrická změna, která říká, že studium před dosažení věku 18 let, se již do doby pojištění nezapočítává. To znamená, že se hodnotí jen studium po dosažení věku 18 let jako náhradní doba pojištění v rozsahu prvních šesti let tohoto studia s redukcí na 80 %. To však platí jen do konce roku 2009.

Od roku 2010 pak začala platit druhá zásadní parametrická změna 1. důchodového pilíře týkající se započítávání studia do doby pojištění. Počínaje 1. lednem 2010 doba studia již není dobou důchodového pojištění ani dobou náhradní. To znamená, že se už vůbec nezapočítává do doby pojištění potřebné pro nárok na důchod a pro výpočet jeho výše.

Tato parametrická změna 1. důchodového pilíře má následující dopady na výši důchodů současných dětí:

  • Dětem se začíná počítat doba pojištění teprve od chvíle, kdy se stanou tzv. zaopatřenými. To znamená od chvíle, kdy začnou pracovat.
  • U dětí studujících vysokou školu to může být až po 26. roku věku.
  • Studenti tak mohou mít až o 11 let kratší dobu pojištění, než tomu bylo v minulosti (26 let vs. 15 let)
  • O každý rok pojištění méně, znamená o 1,5 % nižší procentní výměru důchodu.

Co to všechno znamená a způsobí?

Zatímco většině rodičů dnešních studentů se bude počítat doba pojištění od 15 let až do 65 let (50 let), dnešním vysokoškolákům se tato doba bude počítat v krajním případě pouze od 26 let do 65 let (předpoklad odchodu do starobního důchodu). Tzn. místo 50 let pojištění dosáhnout pouze 39 let. A to v konečném důsledku způsobí, že jejich procentní výměra bude cca o 22 % nižší, než je tomu u jejich rodičů. Celkem se započítáním vlivu základní výměry, tak starobní důchod studentů může být až o 20% nižší.

Kolik to vlastně dělá?

O kolik korun bude starobní důchod současných a budoucích studentů nižší? To si můžeme ukázat na následujících tabulkách.

V tabulce č.1 je vidět, jaký vliv na konečnou výši důchodu má doba pojištění. V prvním řádku je spočítán starobní důchod pro dobu pojištění 39 let, v posledním řádku pak pro dobu pojištění 50 let. Výše důchodů jsou vypočítány v závislosti na výši osobního vyměřovacího základu (zjednodušeně na výši hrubého příjmu). Výpočty jsou provedeny na úrovni roku 2019, tzn. bez zahrnutí vlivu inflace a růstu průměrných mezd.

Tab.č.1
V tabulce č.2 pak lze vidět, o kolik bude nižší výše starobního důchodu za každý chybějící rok pojištění měsíčně a kolik to bude činit kumulativně za 20 let života v důchodu. Opět různé příklady dle výše osobního vyměřovacího základu. Tak například u měsíčního příjmu 50 000 Kč způsobí nezapočítaný každý rok doby pojištění měsíčně důchod nižší o 355 Kč, co za 20 let v důchodu činí o 85 130 Kč méně.

Tab.č.2

A nakonec poslední tabulka č.3 ukazuje, co to udělá, když se studentům nezapočítá celých 11 let, tzn. doba pojištění se jim bude započítávat až od jejich 26 let. Pokud si vezmeme opět příklad osobního vyměřovacího příkladu ve výši 50 000 Kč, pak měsíční starobní důchod studenta bude nižší o 3 902 Kč, což za 20 let udělá již zajímavou sumu, skoro jeden milión korun (936 426 Kč).

Tab.č.3

 

Dá se s tím něco dělat?

Říká se, že neznalost zákona neomlouvá. A taky se říká, kdo umí, ten umí. Na základě detailní znalosti zákona o důchodovém pojištění vám můžeme prozradit, že existují zákonné možnosti, jak můžete vašim dětem zajistit, aby se jim započítávala i doba studia, a to již od jejich 15 let. Ty možnosti jsou v zásadě čtyři, všechny vyžadují zapojení studenta do důchodového pojištění.

1)Student jako osoba spolupracující

Možné již od patnácti let věku dítěte, po skončení povinné školní docházky. Tuto možnost mohou využít rodiče, kteří podnikají jako OSVČ a vytvoří tzv. rodinný podnik. S ohledem na princip rozdělení příjmů a výdajů mezi osobu spolupracující, nepředstavuje ve většině případů toto řešení žádné další finanční výdaje navíc. Cena za získání 11 let pojištění navíc je tak prakticky nulová.

2) Zaměstnání studenta na dohodu o pracovní činnosti

Možné také od patnácti let věku, měsíční příjem musí činit od roku 2019 alespoň 3 000 Kč. Pokud rodiče podnikají jako OSVČ nebo vlastní firmu, pak mohou své dítě zaměstnat sami. Pokud ne, pak je potřeba učinit dohodu s jiným podnikatelským subjektem. Třeba se známými, kteří podnikají.

3) Student vedle studia podniká jako OSVČ

Tato varianta přichází v úvahu až od 18 let věku studenta. Existuje však možnost podnikat i před 18 rokem věku s tím, že je vyžadován souhlas zákonného zástupce nezletilého a tzv. přivolení soudu. Ale i kdyby podnikání zahájil až v 18 letech, tak je to pořád osm let pojištění navíc.

4) Student jako dobrovolný plátce důchodového pojištění

Poslední varianta je přístupná studentům také až od 18. roku věku. Minimální výše pojistného činí v roce 2019 částku 2 289 Kč měsíčně. K dobrovolnému důchodovému pojištění se lze přihlásit i zpětně. Z uvedených možností se však jedná o nejméně výhodnou (nejdražší) variantu.

 

Závěrečné slovo

 Jak je z výše uvedeného vidět, současní studenti budou díky parametrickým změnám z let 1996 a 2010 brát nižší důchody než jejich rodiče. Jejich doba pojištění bude až o 11 let kratší, což způsobí až o 22 % nižší výši procentní výměru důchodu, než kdyby se jim započítávala doba pojištění už od 15. roku věku. Konkrétně to udělá o několik stovek tisíc až miliónů korun méně za období pobírání starobního důchodu.

V každém případě se s tím dá pracovat a zajistit svým dětem – studentům, výrazně vyšší důchod, než budou pobírat jejich spolužáci, kteří tuto možnost nevyužijí.

V dané problematice lze vymezit tyto tři přístupy jejího řešení:

  1. Řeší-li se důchodové pojištění dětí/studentů včas a průběžně, jsou náklady na získání doby pojištění nízké nebo nulové; v některých případech znamenají i finanční přínos (bonus).
  2. Řeší-li se pozdě, lze již využít pouze dobrovolné důchodové pojištění, což představuje vysoké náklady.
  3. Neřeší-li se důchodové pojištění dětí/studentů vůbec, bude to pro studenty znamenat výrazně nižší důchody. A to se netýká jen důchodu starobního, ale také ostatních důchodů, tzn. invalidního a důchodů pozůstalostních.

První přístup (včasné a průběžné řešení) je nejefektivnější. A pokud jsou rodiče navíc podnikatelé (OSVČ nebo majitelé firem), tak je optimální řešit problematiku důchodů společně jak pro děti – studenty, tak i jejich rodiče.  Rodiče totiž často (v drtivé většině) z pojistného na důchodové pojistné přispívají na základě tzv. principu solidarity na cizí důchody a nevyužívají možnost z tohoto pojistného zajistit vyšší důchod vlastních dětí. Praxe nám to potvrzuje.

Jedná se však celkově o velmi komplexní problematiku zasahující nejen do zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ale i do problematiky daňové a určitě se vyplatí, nechat si všechny možné varianty, jak zvýšit svým dětem důchod, spočítat profesionály v této oblasti.

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Novinky e-mailem

    Chcete od nás dostávat tipy a informace týkající se vašeho důchodu?

    Jedenkrát až dvakrát měsíčně vám budeme zasílat zajímavé informace a články týkající se vašich důchodů. Ochrana vašeho soukromí je pro nás důležitá. Pokud se budete chtít kdykoliv v budoucnosti odhlásit z odběru těchto informací, můžete tak kdykoliv učinit v patičce e-mailu.
  • Nejnovější příspěvky