OSVČ nebo S.R.O. ? Co je výhodnější?

Praktický příklad ze života jak získat vyšší důchod a optimalizovat své odvody.

Otázka, kterou si položil snad skoro každý živnostník. Když se OSVČ daří a vydělává, tak kromě vysokých daní řeší také vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění. A pokud si jako OSVČ, které se opravdu daří, uvědomíte, že z vašeho vyměřovacího základu (tj. poloviny daňového základu) se vám pro výpočet důchodu započítává jen velmi malá část, a přitom platíte odvody na sociální a zdravotní pojištění z plného vyměřovacího základu, tak si říkáte, jestli se to nedá řešit nějak efektivněji. Jedna z možných úvah je založit si společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a vyplácet si mzdu jako zaměstnanec ve vlastní obchodní společnosti a tím si „řídit“ výši zdanění mzdy a výši odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

  • Až o 1 363 920 Kč vyšší důchod od státu za dvacet let v penzi.
  • Úspora na sociálním pojištění až 6 956 806 Kč v průběhu nejbližších 17 let.
  • Záchrana až 1 892 160 Kč eliminací nesprávného použití tzv. spolupracující osoby.

Otázkou je, zda se to skutečně vyplatí. To se liší případ od případu a je potřeba si vše důkladně spočítat. Je potřeba zohlednit hledisko účetní, daňové a také hledisko vlivu na odvody na sociální pojištění a celkový vliv na výši budoucího důchodu. A nejedná se pouze o důchod starobní, ale v produktivní části života také o důchod invalidní, vdovský/vdovecký a důchod sirotčí. Je to poměrně komplexní disciplína a aby analýza byla skutečně seriózní a úplná, potřebujete se zorientovat hned v několika oblastech současně.

Pokud tedy patříte do skupiny OSVČ, kterým se „daří“, určitě si takovou analýzu nechte zpracovat. Může vám ušetřit / vydělat statisíce korun navíc. Stejně jako v případě jednoho soukromého lékaře, který se na nás obrátil se žádostí o vypracování komplexní zprávy o svém důchodovém pojištění.

 

Konkrétní příklad – soukromá lékařská praxe

Jedná se o lékaře ve věku 47 let, který vede svoji soukromou lékařskou praxi již od roku 2002, a to jako OSVČ. Jeho základ daně (zisk) v posledním roce dosáhl výše cca 3,5 milionu korun. Je ženatý a má tři děti, z čehož dvě jsou již starší 15 let a studují vysokou školu. V dalším textu jej budeme nazývat klientem nebo lékařem.

Zadání znělo takto:

  1. Provést kontrolu dosavadní doby pojištění evidované ČSSZ, a v případě nezaznamenaných dob pojištění nebo náhradních dob pojištění je do přehledu doplnit a poradit, jak postupovat při jejich prokazování.
  2. Provést kontrolní orientační výpočet výše starobního důchodu na úrovni roku 2018 z vyměřovacích základů do roku 2017 a pro potenciální (dosaženou a dopočtenou) celkovou dobu pojištění.
  3. Provést odhad vývoje výše důchodu do doby dosažení důchodového věku.
  4. Navrhnout kroky nebo opatření, které by vedly k udržení výše důchodu nebo k jeho zvýšení a uvést další možnosti posílení zabezpečení na stáří.
  5. Podat přehled možností překlenutí doby do dosažení důchodového věku.
  6. Provést orientační výpočet invalidního a pozůstalostních důchodů včetně uvedení podmínek pro vznik a trvání nároků na tyto důchody.
  7. Propočítat efektivitu odvodů v rámci OSVČ vs. s.r.o.

 

První krok k vyššímu důchodu

Nejdříve náš klient požádal Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o zaslání aktuálního výpisu z „důchodového účtu“, tzv. Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP). Na ten má každý plátce důchodového pojištění jednou ročně zdarma nárok. Běžně jej obdržíte na vámi uvedenou adresu do dvou týdnů od odeslání žádosti. Poté bylo potřeba získat informace, které ČSSZ neeviduje, a to formou dotazníku k doplnění informací z IOLDP. A pak už jsme se pustili do práce my. Analýza odhalila několik významných nedostatků a chyb.

 

Chyba č. 1 – neevidované doby

Jednou z klíčových hodnot, která ovlivňuje výši důchodu, je tzv. celková doba pojištění. Pro vznik nároku na starobní důchod musí být tato doba minimálně 35 let. A čím je tato doba delší, tím vyšší je důchod. Hraje se tedy o každý rok. Po analýze záznamů z IOLDP bylo zjištěno, že klient má kromě 2 563 dnů neevidovaných dob uvedených v IOLDP dalších 720 dnů nezaznamenané doby. Jednalo se především o dobu, kdy studoval střední a vysokou školu. Starobní důchod vypočítaný pouze na základě aktuálních dat z IOLDP dosáhl výše 16 658 Kč měsíčně.

Poznámka:

Důchod je spočítaný na úrovni roku 2018. Lze jej charakterizovat jako důchod spočítaný z klientových vyměřovacích základů dosažených v dosavadním rozhodném období 1989–2017, ovšem při stanovené celkové době pojištění (dosažené a potenciální) v délce 46 roků. Pro možnost srovnávání výsledků (hodnot) z různých časových období jsou všechny další výpočty rovněž provedeny na úrovni roku 2018 bez zahrnutí vlivu růstu průměrných mezd (tzn. v „současné hodnotě“).

Doporučení bylo jasné. Zajistit chybějící doklady o nezaznamenaných studiích a tyto podklady zaslat na centrálu ČSSZ k doplnění IOLDP. Na základě takto doplněných dat došlo k přepočtu starobního důchodu, který nově dosáhl výše 22 341 Kč měsíčně.

Výsledek:

Původní výše důchodu dle aktuálních dat ČSSZ

Výše důchodu po doplnění chybějících záznamů

Rozdíl

16 658 Kč/měs.

22 341 Kč/měs.

5 683 Kč/měs. navíc

Jak je vidět, udělat si pořádek v evidenci svých dob pojištění na ČSSZ se skutečně vyplatí. Měsíční rozdíl výše důchodů činí 5 683 Kč, což během dvaceti let pobírání důchodu dělá 1 363 920 Kč navíc. To už stojí za tu námahu.

 

Chyba č. 2 – vysoké a neefektivní odvody na důchodové pojištění

Výše dosažených příjmů (vyměřovacích základů) je druhou klíčovou proměnnou pro výpočet důchodu. V posledních letech se našemu klientovi v tomto ohledu opravdu dařilo, o čemž svědčí postupně stoupající základ daně až na úroveň 3,5 milionu Kč. Polovina základu daně OSVČ je tzv. vyměřovací základ, ze kterého se počítají odvody na důchodové pojištění. Polovina daňového základu našeho lékaře je tedy 1 750 000 Kč. A tady je skryt ďábel v detailu. Částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ, tj. 1 438 992 Kč v roce 2018, se totiž již do vyměřovacího základu nezapočítává a důchodové pojištění se z ní již neodvádí. Přesto v našem případě lékař odvádí na důchodové pojištění závratných 35 016 Kč měsíčně. Na první pohled žádný problém. Ale kdo zná vliv tzv. redukční hranice, tak si umí spočítat, že to problém je. V letošním roce platí, že optimální měsíční záloha na důchodové pojištění by neměla být vyšší než 3 852 Kč. Proč zrovna tato částka? Je to jednoduché. Je to 29,2 % výše tzv. první redukční hranice (13 191 Kč pro rok 2018), od které se příjmy (vyměřovací základy) až do výše 119 916 Kč (druhá redukční hranice) redukují na 26 %. Zbývajících 74 % odvodů na důchodové pojištění už se do vašeho důchodu nezapočítává a je použito na cizí důchody. Říká se tomu princip solidarity.

Našemu lékaři zbývá do vzniku nároku na důchod ještě 17,7 roku. Podívejme se, co by se dělo, kdyby i nadále platil tyto vysoké odvody. Celkem by v následujících letech odvedl na důchodovém pojištění 7 420 706 Kč a konečný starobní důchod by se mu zvýšil na 26 134 Kč měsíčně. A nyní si představte, kdyby mohl platit jen minimální pojistné ve výši 2 189 Kč odpovídající minimálnímu vyměřovacímu základu pro OSVČ. Za 17,7 roku by celkem zaplatil jen 463 900 Kč a důchod by mu klesl na 17 246 Kč. Rozdíl zaplaceného pojistného činí 6 956 806 Kč. Aby se lékaři vrátilo takto navíc zaplacené pojistné při současných vysokých odvodech, musel by zvýšený důchod 26 134 Kč pobírat 65 let, tzn. dožít se alespoň 130 let (!). A teď si představte, kdyby si částku ve výši skoro 7 milionů Kč mohl sám někde postupně investovat, jaký by byl celkový efekt pro jeho zabezpečení v penzi!

 

Chyba č. 3 – využití institutu spolupracující osoby

Náš lékař využívá tzv. institutu spolupracující osoby (§ 13 zákona o dani z příjmů) a rozděluje své vysoké příjmy a výdaje na jejich dosažení mezi sebe a manželku. Využívá přitom maximální možnou výši připadající na manželku ve výši 540 000 Kč daňového základu ročně. Cílem mělo být zcela jistě snížení daňového základu, a tím pádem nižší daň z příjmů. Pokud mu toto opatření poradil jeho účetní, je na čase jej vyměnit. Toto opatření má totiž dopad i do oblasti odvodů na důchodové pojištění. Využití institutu spolupracující osoby má totiž význam jen u OSVČ, jejichž vyměřovací základ nepřekročí maximální vyměřovací základ 1 438 992 Kč, tzn. mají základ daně okolo 2,9 mil. Kč. Jelikož náš lékař maximální vyměřovací základ překročil, neodvádí již z částky překračující tuto hranici důchodové pojištění. Tím, že převedl 540 000 Kč daňového základu na spolupracující manželku, se však dostal do situace, že odvádí důchodové pojištění ze svého maximálního vyměřovacího základu, a navíc ještě z částky, kterou převedl na manželku. Měsíčně to činí zbytečně vyhozených 6 570 Kč, za rok 78 840 Kč a za 24 let, které zbývají manželce do důchodu, by tak zbytečně přišli o 1 892 160 Kč. Jak se říká, dvakrát měř a jednou řež.

Kromě výše uvedených tří chyb bylo objeveno ještě několik drobných nedostatků, jejichž odstraněním dojde ke zlepšení konečného důchodu klienta nebo k optimalizaci odvodů na sociální pojištění. Výše uvedené tři chyby však mají na budoucí výši důchodu a životní úroveň v penzi nejzásadnější význam.

 

OSVČ, nebo s.r.o.?

Jak tuto situaci tedy vyřešit, aby OSVČ, které se „daří“, nemusela odvádět zbytečně vysoké odvody, které jí nic nepřinesou, a současně si udržela vysoký životní standard i v penzi? Výrazné snížení vyměřovacího základu OSVČ není pro našeho lékaře reálné. Tudy cesta nevede. Odpovědí je úvaha přechodu na právnickou osobu, tzn. založení společnosti s ručením omezeným (s.r.o.).

Při založení s.r.o. si náš lékař jako majitel firmy může odměnu vyplácet nejen jako mzdu, ale i jinými zákonnými způsoby. Pokud si hrubou mzdu sníží na nejnižší úroveň zaručené mzdy, tak se jeho firmě výrazně zvýší zisk. Navýšení zisku si může po zdanění vyplatit jako odměnu. Z této odměny si lékař dorovná čistý příjem do výše, která odpovídá čistému příjmu z hrubé mzdy před snížením, a přebytek (nebo jeho část) použije k vytváření rezervy, ze které si k důchodu z I. státního pilíře (tzn. z důchodového pojištění) bude ve stáří vyplácet rentu.

Optimalizace odvodů

V obchodní společnosti (tedy i v s.r.o.) je možné uplatnit celou řadu možností k optimalizaci odvodů daní, odvodů na zdravotní, nemocenské i důchodové pojištění. Manévrovací prostor je mnohem širší než u OSVČ. Možností je relativně mnoho, pojďme si ukázat ty nejjednodušší:

1.     Využití dohody o provedení práce k dorovnání čistých příjmů a ke snížení odvodů na sociální (tedy i důchodové pojištění) a zdravotní pojištění; lze využít jak pro klienta, tak pro jeho manželku.

2.     Využití dohody o pracovní činnosti se sjednaným příjmem alespoň 2 500 Kč, který již zakládá důchodové pojištění. Tuto dohodu může náš lékař využít zejména pro své děti, které zatím studují a studia po roce 2009 se jim nezapočítávají do doby pojištění. Zajistí jim tak vyšší dobu pojištění, než budou mít jejich spolužáci, kteří začnou pracovat až po ukončení vysoké školy. A vyšší doba pojištění pak pro ně bude znamenat vyšší důchod. Náklady na tuto variantu jsou velmi nízké.

3.     Využití vyplácení příspěvku zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření ve výši až 50 000 Kč ročně; lze využít jak pro klienta, tak i pro jeho manželku, případně i děti, pokud budou zaměstnány v jeho firmě.

4.     Čerpání tzv. předdůchodu z doplňkového penzijního spoření souběžně s výdělečnou činností, které omezí negativní vliv snížených příjmů (vyměřovacích základů) na výši konečného starobního důchodu.

Pro finální rozhodnutí, zda zůstat OSVČ, nebo přejít na s.r.o., jsou nezbytné důkladné propočty celkové výhodnosti. Navržené optimalizační propočty jsou složitější, neboť musejí počítat nejen s pojistným na důchodové pojištění, ale také s ostatními odvody, tj. zdravotním a nemocenským pojištěním. Do výpočtu je rovněž nutné zahrnout zdanění zisku právnické osoby a zdanění vyplacené odměny ze zisku. Základní výpočty jsme pro klienta provedli jako přílohu uvedené zprávy.

Ze zkušeností víme, že ve většině případů, a je to případ i našeho lékaře, přechod na s.r.o. je ekonomicky jednoznačně výhodnější variantou. Úsměvné je, že asi největší překážkou změny jsou ve většině případů stávající účetní, kteří pro OSVČ pracují. Přechod z jednoduchého účetnictví na podvojné je totiž pro celou řadu z nich nepřekonatelnou překážkou. Je však potřeba si uvědomit, že my tady nejsme pro naše účetní, ale oni pro nás.

Když si výše uvedené ještě jednou shrneme, můžeme říci, že díky „Zprávě o aktuálním stavu důchodového zabezpečení“ klient získal informace a doporučení, jak optimalizovat zásadním způsobem své důchodové pojištění. Odstranění nedostatků v evidenci ČSSZ, revize nesprávného využití institutu spolupracující osoby a zejména realizace přechodu ze samostatné výdělečné činnosti na společnost s ručením omezeným může klientovi uspořit/vydělat ne statisíce, ale v jeho případě miliony korun.

Zprávu o aktuálním stavu důchodového pojištění rádi zpracujeme i pro vás. Vězte, že je málo jiných investic s tak vysokou návratností, jako je tato.

Komentáře
  1. Radka napsal:

    To všechno bohužel znám a uplatňuji i ve svém okolí. 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Novinky e-mailem

    Chcete od nás dostávat tipy a informace týkající se vašeho důchodu?

    Jedenkrát až dvakrát měsíčně vám budeme zasílat zajímavé informace a články týkající se vašich důchodů. Ochrana vašeho soukromí je pro nás důležitá. Pokud se budete chtít kdykoliv v budoucnosti odhlásit z odběru těchto informací, můžete tak kdykoliv učinit v patičce e-mailu.
  • Nejnovější příspěvky