Odcházíte do důchodu a chcete i nadále pracovat?

V tom případě platí dvojnásob, dvakrát měř a jednou řež.

Umět počítat se vždy vyplatí a speciálně při odchodu do starobního důchodu. A pokud patříte mezi ty, kteří chtějí pracovat i nadále, pak je potřeba počítat dvakrát pečlivěji.

Chcete-li pracovat i po vzniku nároku na starobní důchod, je potřeba si předem odpovědět na dvě velice důležité otázky. Tou první otázkou je „správné“ datum odchodu do důchodu (přiznání důchodu). A tou druhou je pak cesta, kterou se vydáte, tzn. jestli budete pobírat starobní penzi v plné výši, v poloviční výši nebo výplatu důchodu odložíte. Obě otázky spolu velice úzce souvisí a nevědomost či unáhlenost rozhodnutí může znamenat zbytečnou ztrátu části důchodu, na který máte za své celoživotní odvody do sociálního pojištění skutečně nárok.

Zákon o důchodovém pojištění nabízí každému z nás celkem tři možnosti, jak pokračovat ve výdělečné činnosti i po vzniku nároku na starobní důchod. Jedná se o tzv. „přesluhování“, „poloviční přesluhování“ nebo souběh výdělečné činnosti a výplaty plného starobního důchodu. Pojďme se na jednotlivé možnosti detailněji podívat:

Přesluhování
Přesluhování je varianta, kdy vykonáváte i nadále výdělečnou činnost a přitom nepobíráte starobní důchod. Stát to ocení tím, že vám za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti zvýší procentní výměru důchodu o 1,5% výpočtového základu. V případě, že vám bude do získání dalšího roku pojištění scházet méně než 90 dnů započtou se tyto dny při přesluhování do celkové doby pojištění, a tím získáte rok pojištění navíc. To bude mít pozitivní vliv na celkovou výši vypočteného důchodu
Poloviční přesluhování
Toto je varianta, kdy vykonáváte výdělečnou činnost a přitom si necháváte vyplácet 50% starobního důchodu. V tomto případě to stát ocení tím, že vám zvýší procentní výměru důchodu o 1,5% výpočtového základu a to za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti.
Výdělečná činnost + plný důchod
V tomto případě vykonáváte výdělečnou činnost a přitom si necháváte vyplácet starobní důchod v plné výši. I v tomto případě stát vaši snahu ocení, a to tím, že vám za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti zvýší procentní výměru starobního důchodu o 0,4% výpočtového základu.

Na první pohled by se mohlo zdát, že nejvýhodnější je varianta přesluhování, protože v tomto případě dochází k nejmarkantnějšímu nárůstu výše starobního důchodu. Nenechte se ale tímto jednoduchým pohledem mýlit. Pravda je někde jinde. Abyste se mohli skutečně objektivně rozhodnout, je potřeba si vzít do ruky kalkulačku, použít všechny znalosti zákona o důchodovém pojištění a začít počítat.

Vezměme si konkrétní příklad ženy, jejíž důchodový věk je 61 roků, její doba pojištění bude v okamžiku vzniku nároku na důchod 43 let a 361 dnů a výše jejího starobního důchodu ke dni vzniku nároku bude je 11 748 Kč měsíčně.
Tato žena však chce pokračovat ve svém zaměstnání, protože je stále oporou svému zaměstnavateli a její dosavadní práce ji baví. Předpokládá, že by pracovala nejdéle 5 let. Nyní tato žena stojí před rozhodnutím, kterou cestou se vydat.

PŘESLUHOVÁNÍ

Přesluhování je jednoznačně výhodné, jen pokud chybí do získání dalšího roku pojištění počet dnů menší než 90, neboť posunutím termínu odchodu do důchodu lze získat další rok pojištění.

V níže uvedené tabulce jsou uvedeny výpočty pro případ naší ženy, které do celého dalšího roku pojištění schází jen 4 dny (361 + 4 = 365).

Poznámka:
Výpočty jsou zjednodušeny, tzn. že nezahrnují vliv růstu průměrných mezd na valorizaci důchodů a na parametry výpočtu výše důchodů v jednotlivých letech (odpovídají zhruba jejich současné hodnotě roku 2017).

Bude-li by tedy žena přesluhovala o tyto čtyři dny, získala by dobu pojištění 44 roků, místo původních 43 roků. Důchod se by jí zvýšil o 213 Kč.

Dalším přesluhováním by se ženě navyšovala procentní výměra důchodu o 1,5% výpočtového základu za každých ukončených 90 kalendářních dnů (po čtyřech dnech, které byly použity ke zvýšení doby pojištění), a tím by se zvyšoval i její důchod.

Za pět let (přesně za 1 804 dnů) by to tedy bylo navýšení o 30% (20x1,5%). Starobní důchod by pak činil 16 453 Kč, byl by tedy vyšší o 4 705 Kč měsíčně. Je potřeba si však uvědomit, že po celou dobu těchto pěti let by žena nepobírala původně vypočtený starobní důchod. Za těch pět let by tedy přišla celkem o 696 769 Kč. Hodně peněz, co říkáte. Kdybychom si tedy spočítali, jak dlouho by pak musela tato žena brát zvýšený důchod, aby se jí vykompenzovala ztráta důchodu za těch pět let, došli bychom k číslu 12 let a skoro 4 měsíce. Kdyby tedy odešla do důchodu ne v 61 ti letech, ale až v 66 letech, pak by se musela dožít minimálně 78 let a 4 měsíců, aby byla na svém. Kdyby se tohoto věku nedožila, byla by to pro ni prodělečná varianta. V uvedené tabulce vidíte výpočet pro různé délky přesluhování; v posledním sloupci je uvedena doba, za kterou se vám přesluhování začne vyplácet.

POLOVIČNÍ PŘESLUHOVÁNÍ

Tuto variantu nemusíme rozebírat, protože není prakticky využívána. Dá se však všeobecně říci, že nárůst výše důchodu je poloviční než u přesluhování, a tím, že se vzdáme poloviny důchodu, opět přicházíme o část starobního důchodu. A opět bude potřeba podobné doby jako v předchozím případě, aby vám zvýšený důchod vykompenzoval nevyplacenou polovinu starobního důchodu.

VÝDĚLEČNÁ ČINNOST + PLNÝ DŮCHOD

Poslední variantou je zažádat si o starobní důchod a dále pracovat. Při této variantě si dávejte pozor na správné načasování odchodu do důchodu. Pokud vám totiž chybí do dosažení dalšího roku pojištění jen pár dní, pak se vyplatí odchod do důchodu o pár dní odložit a získat tak o 1,5% vyšší procentní výměru důchodu. Patrné to je ve výše uvedené tabulce, kde stačilo posunout odchod do důchodu o 4 dny a žena tak získala rok pojištění navíc, a tím i vyšší důchod o 213 Kč měsíčně. Do důchodu se prostě musí „umět odejít“.

Pokud by „naše“ žena zvolila možnost pokračování ve výdělečné činnosti a současně pobírala starobní důchod v plné výši a příjmy z její výdělečné činnosti by jí postačovaly na pokrytí životních potřeb, může si měsíčně vyplácený starobní důchod odkládat a vytvářet si tak zajímavou finanční rezervu, kterou může čerpat v době, kdy již nebude pracovat a bude pobírat pouze starobní důchod. Když si to spočítáme na případ naší ženy, která bude ještě pět let pracovat, pak by si během těchto pěti let vytvořila finanční rezervu ze starobního důchodu ve výši 717 660 Kč (11 961 Kč x 12 měsíců x 5 let). Vycházíme z toho, že jsme jí poradili, aby přesluhovala 4 dny a získala tak důchod ve výši 11 961 Kč.

Jak vidíte, pokračovat ve výdělečné činnosti, a přitom si vzít plný důchod, může být zajímavou variantou. Její výhodou je, že takto vytvořenou rezervu má žena kdykoliv plně k dispozici, může si sama rozhodovat jak a kdy ji bude čerpat. A navíc pokud by došlo k jejímu dřívějšímu úmrtí, nespotřebovaná část úspor by se stala součástí dědictví a rodina by o ni nepřišla.

Výhodnost té či oné varianty bude tedy záviset zejména na délce dožití, tzn. na době pobíraní důchodu. Výhodnost nelze ovšem posuzovat pouze poměřováním množství peněz. Bude také hodně záviset na konkrétní životní situaci každého člověka. Někdo bude potřebovat peníze hned, například pro splacení svých závazků, někdo bude chtít mít na přilepšenou v aktivní části důchodu (cestování, sport, kultura) a někdo naopak až ve vyšším věku pro financování vyšších nákladů spojených s očekávanými zdravotními komplikacemi. Pro všechny možnosti však bude platit, že rozhodování by se mělo opírat o objektivní propočty všech možných variant.

Tak už v tom máte jasno? Pokud ještě úplně ne a blíží se vám termín vzniku nároku na starobní důchod a nejste ještě úplně rozhodnuti, nevadí. Nemusíte se stresovat. Výhodou je, že dle litery zákona o důchodovém pojištění se nemusíte rozhodnout hned, ale máte na to dostatek času v budoucnosti. Pokud tedy budete pracovat dále a nepožádáte si zatím o důchod, můžete toto rozhodnutí učinit kdykoliv délce v průběhu následujících let. ČSSZ vám totiž musí doplatit váš starobní důchod k jakémukoliv datu, které si určíte, a to zpětně, nejdéle však za pět let. Z toho vyplývá, že byste toto rozhodnutí měli učinit nejpozději do pěti let od data vzniku nároku na důchod. Vše si tak můžete pořádně rozmyslet a dopředu zkonzultovat s odborníky. Třeba z České Penze.