Jak se chovat v období pobírání invalidního důchodu, aby byl váš starobní důchod co nejvyšší.
11.6..2021 | Ing. Jiří Šafařík, Bc. Jiřina Holubová
Málokdo ví, že během pobírání invalidního důchodu můžete svými kroky výrazně ovlivnit výši starobního důchodu. Starobní důchod totiž navazuje na období pobírání invalidního důchodu a existuje mezi nimi určitá závislost a pravidla. Důležité je znát základní principy a dát si ně některé věci pozor a vyhnout se zbytečným chybám, které vás mohou zbytečně stát desetitisíce až statisíce korun.
Jednoduše řečeno, měli bychom mít všechny informace proto, abychom věděli, co přesně dělat a nedělat v době pobírání důchodu, aby následný starobní důchod byl co nejvyšší. A také bychom měli vědět, jakou cenu za různé přístupy zaplatím. Může totiž nastat situace, kdy výše odvedeného důchodového pojištění vůbec neovlivní výši starobního důchodu!
CO BYCHOM MĚLI VĚDĚT
Existují dvě základní ustanovení zákona o důchodovém pojištění, která bychom měli znát a podle nich se řídit a správně rozhodovat v období od přiznání invalidního důchodu do vniku nároku na starobní důchod.
První z nich je, že nárok na invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity, zaniká dnem dosažení věku 65 let. Tímto dnem vniká nárok na starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu. K přeměně dochází ze zákona, bez žádosti důchodce.
Druhým je, že zůstává zachován nárok na obecný starobní důchod stanovený „standardním“ způsobem, tzn. na základě skutečně doby pojištění a vyměřovacích základů (příjmů) dosažených za rozhodné období. O přiznání obecného starobního důchodu si však dosavadní invalidní důchodce musí požádat. Starobní důchod pojištěnce, který pobírá nebo v minulosti pobíral invalidní důchod, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější invalidní důchod vyměřen, přepočteného na současnou úroveň (vyjádřeno zjednodušeně).
Pokud bude takto spočítaný obecný starobní důchod vyšší než dosud vyplácený invalidní důchod, bude důchodci vyplácen obecný starobní důchod. V opačném případě mu bude vyplácen starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu.
První z nich je, že nárok na invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity, zaniká dnem dosažení věku 65 let. Tímto dnem vniká nárok na starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu. K přeměně dochází ze zákona, bez žádosti důchodce.
Druhým je, že zůstává zachován nárok na obecný starobní důchod stanovený „standardním“ způsobem, tzn. na základě skutečně doby pojištění a vyměřovacích základů (příjmů) dosažených za rozhodné období. O přiznání obecného starobního důchodu si však dosavadní invalidní důchodce musí požádat. Starobní důchod pojištěnce, který pobírá nebo v minulosti pobíral invalidní důchod, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější invalidní důchod vyměřen, přepočteného na současnou úroveň (vyjádřeno zjednodušeně).
Pokud bude takto spočítaný obecný starobní důchod vyšší než dosud vyplácený invalidní důchod, bude důchodci vyplácen obecný starobní důchod. V opačném případě mu bude vyplácen starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu.
CO TO PRO VÁS MŮŽE ZNAMENAT
Co to znamená v praxi, to bude záležet na konkrétní situaci pojištěnce, zejména na tom, zda při dosažení věku 65 let invalidní důchod stále pobírá (je invalidním důchodcem), nebo invalidní důchod pobíral pouze v minulosti po přechodnou dobu (invalidní důchod mu byl odňat).
1) Pojištěnec invalidní důchod pobíral jen po přechodnou dobu (invalidní důchod mu byl odňat)Je jedno o jaký invalidní důchod se jednalo. Ke dni dosažení důchodového věku a při splnění potřebné doby pojištění si pojištěnec může požádat o obecný starobní důchod. Ten mu bude vypočten z výpočtového základu odvozeného z celého jeho rozhodného období, nejméně však z výpočtového základu, který byl stanoven z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější invalidní důchod vyměřen, přepočteného na současnou úroveň.
2) Pojištěnec invalidní důchod pobírá stále až do věku 65 letV tomto případě již není jedno pro jaký stupeň invalidity byl invalidní důchod přiznán. Jak bylo uvedeno výše, nárok na invalidní důchod pro všechny tři stupně invalidity zaniká dnem dosažení věku 65 let. Tímto dnem vzniká nárok na starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu. Samozřejmě bude výrazný rozdíl mezi starobními důchody ve výši invalidního důchodu pro první, druhý, nebo třetí stupeň invalidity.
V případě pobírání invalidního důchodu pro první nebo druhý stupeň invalidity nezbývá než požádat o přiznání obecného starobního důchodu. Je však potřeba vědět, že doba pobírání invalidního důchodu pro první a druhý stupeň invalidity není dobou pojištění ani náhradní dobou pojištění. Pokud by invalidní důchodce nevykonával výdělečnou činnost nebo nebyl jiným způsobem účasten důchodového pojištění, pravděpodobně by nesplnil potřebnou dobu pojištění pro přiznání obecného starobního důchodu. I v případě, že by podmínku potřebné doby pojištění splnil, byla by doba pojištění nízká, což by se negativně projevilo na výši procentní výměry důchodu, a tím i na výši konečného starobního důchodu. Je proto žádoucí, respektive nutné, aby invalidní důchodce během pobírání invalidního důchodu pro první nebo druhý stupeň invalidity byl účasten důchodového pojištění, tzn. vykonával výdělečnou činnost.
Při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně je invalidní důchodce již pojištěn, avšak tato doba je náhradní dobou pojištění, která se započítává jen z 80%. Při dosažení důchodového věku 65 let bude jeho invalidní důchod automaticky změněn na starobní důchod ve stejné výši jako dosavadní invalidní důchod pro třetí stupeň invalidity, pokud si nepožádá o přiznání obecného starobního důchodu. Pokud tak učiní, bude mu obecný starobní důchod spočítán výše popsaným způsobem, tzn. z vyššího výpočtového základu. Vznikne mu tak na nárok na dva důchody téhož druhu (dva invalidní důchody), z nichž se mu bude vyplácet jen jeden, a to vyšší.
1) Pojištěnec invalidní důchod pobíral jen po přechodnou dobu (invalidní důchod mu byl odňat)Je jedno o jaký invalidní důchod se jednalo. Ke dni dosažení důchodového věku a při splnění potřebné doby pojištění si pojištěnec může požádat o obecný starobní důchod. Ten mu bude vypočten z výpočtového základu odvozeného z celého jeho rozhodného období, nejméně však z výpočtového základu, který byl stanoven z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější invalidní důchod vyměřen, přepočteného na současnou úroveň.
2) Pojištěnec invalidní důchod pobírá stále až do věku 65 letV tomto případě již není jedno pro jaký stupeň invalidity byl invalidní důchod přiznán. Jak bylo uvedeno výše, nárok na invalidní důchod pro všechny tři stupně invalidity zaniká dnem dosažení věku 65 let. Tímto dnem vzniká nárok na starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu. Samozřejmě bude výrazný rozdíl mezi starobními důchody ve výši invalidního důchodu pro první, druhý, nebo třetí stupeň invalidity.
V případě pobírání invalidního důchodu pro první nebo druhý stupeň invalidity nezbývá než požádat o přiznání obecného starobního důchodu. Je však potřeba vědět, že doba pobírání invalidního důchodu pro první a druhý stupeň invalidity není dobou pojištění ani náhradní dobou pojištění. Pokud by invalidní důchodce nevykonával výdělečnou činnost nebo nebyl jiným způsobem účasten důchodového pojištění, pravděpodobně by nesplnil potřebnou dobu pojištění pro přiznání obecného starobního důchodu. I v případě, že by podmínku potřebné doby pojištění splnil, byla by doba pojištění nízká, což by se negativně projevilo na výši procentní výměry důchodu, a tím i na výši konečného starobního důchodu. Je proto žádoucí, respektive nutné, aby invalidní důchodce během pobírání invalidního důchodu pro první nebo druhý stupeň invalidity byl účasten důchodového pojištění, tzn. vykonával výdělečnou činnost.
Při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně je invalidní důchodce již pojištěn, avšak tato doba je náhradní dobou pojištění, která se započítává jen z 80%. Při dosažení důchodového věku 65 let bude jeho invalidní důchod automaticky změněn na starobní důchod ve stejné výši jako dosavadní invalidní důchod pro třetí stupeň invalidity, pokud si nepožádá o přiznání obecného starobního důchodu. Pokud tak učiní, bude mu obecný starobní důchod spočítán výše popsaným způsobem, tzn. z vyššího výpočtového základu. Vznikne mu tak na nárok na dva důchody téhož druhu (dva invalidní důchody), z nichž se mu bude vyplácet jen jeden, a to vyšší.
PŘIKLAD 1
Pojištěnec pobírá, nebo v minulosti pobíral invalidní důchod (na stupni invalidity zde nezáleží) od roku 2006, který byl vypočten z příjmů získaných v rozhodném období v letech 1986 až 2005, a požádal o starobní důchod v roce 2020. Při výpočtu starobního důchodu bude postupováno takto:
1) Nejprve bude proveden výpočet starobního důchodu běžným způsobem z příjmů získaných v dosavadním rozhodném období, tj. za rok 1986 až 2019. Za rozhodné období 1986 až 2019 pojištěnec získal osobní vyměřovací základ 68 640 Kč, kterému odpovídá výpočtový základ 29 190 Kč. Starobní důchod spočítaný běžným způsobem tak v roce 2020 činí 24 945 Kč.
2) Poté bude proveden výpočet starobního důchodu z osobního vyměřovacího základu (resp. výpočtového základu), ze kterého byl pojištěnci v roce 2006 vypočítán invalidní důchod. Tento osobní vyměřovací základ však musí být přepočítán na hodnotu roku 2020, ve kterém pojištěnec žádá o starobní důchod.Osobní vyměřovací základ pro výpočet invalidního důchodu v roce 2006 činil 40 205 Kč a po přepočtu na úroveň roku 2020 se zvýšil na částku 74 460 Kč a z něj odvozený výpočtový základ činí 30 703 Kč. Starobní důchod spočítaný z takto upraveného výpočtového základu v roce 2020 činil 26 057 Kč
Starobní důchod spočítaný podle postupu v druhém bodě je vyšší, než starobní důchod spočítaný „běžným“ způsobem z příjmů za dosavadní rozhodné období. Pojištěnci byl proto přiznán starobní důchod ve výši 26 057 Kč.
3) V případě, že pojištěnec invalidní důchod ke dni dosažení důchodového věku stále pobírá, porovná se výše tohoto invalidního důchodu s výší starobního důchodu stanoveného podle bodů 1) a 2). Pokud bude takto stanovený obecný starobní důchod vyšší než dosud vyplácený invalidní důchod, bude důchodci vyplácen obecný starobní důchod. V opačném případě mu bude vyplácen starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu.
1) Nejprve bude proveden výpočet starobního důchodu běžným způsobem z příjmů získaných v dosavadním rozhodném období, tj. za rok 1986 až 2019. Za rozhodné období 1986 až 2019 pojištěnec získal osobní vyměřovací základ 68 640 Kč, kterému odpovídá výpočtový základ 29 190 Kč. Starobní důchod spočítaný běžným způsobem tak v roce 2020 činí 24 945 Kč.
2) Poté bude proveden výpočet starobního důchodu z osobního vyměřovacího základu (resp. výpočtového základu), ze kterého byl pojištěnci v roce 2006 vypočítán invalidní důchod. Tento osobní vyměřovací základ však musí být přepočítán na hodnotu roku 2020, ve kterém pojištěnec žádá o starobní důchod.Osobní vyměřovací základ pro výpočet invalidního důchodu v roce 2006 činil 40 205 Kč a po přepočtu na úroveň roku 2020 se zvýšil na částku 74 460 Kč a z něj odvozený výpočtový základ činí 30 703 Kč. Starobní důchod spočítaný z takto upraveného výpočtového základu v roce 2020 činil 26 057 Kč
Starobní důchod spočítaný podle postupu v druhém bodě je vyšší, než starobní důchod spočítaný „běžným“ způsobem z příjmů za dosavadní rozhodné období. Pojištěnci byl proto přiznán starobní důchod ve výši 26 057 Kč.
3) V případě, že pojištěnec invalidní důchod ke dni dosažení důchodového věku stále pobírá, porovná se výše tohoto invalidního důchodu s výší starobního důchodu stanoveného podle bodů 1) a 2). Pokud bude takto stanovený obecný starobní důchod vyšší než dosud vyplácený invalidní důchod, bude důchodci vyplácen obecný starobní důchod. V opačném případě mu bude vyplácen starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu.
PŘÍKLAD 2
Pojištěnci byl v roce 2008 přiznán plný invalidní důchod, který byl vypočten z příjmů získaných v rozhodném období v letech 1986 až 2007. V roce 2010 byl plný invalidní důchod pojištěnce změněn na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Od přiznání invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně je pojištěnec osobou bez zdanitelných příjmů, nebo uchazečem o zaměstnání na úřadu práce. O starobní důchod požádal v roce 2021 ke dni dosažení důchodového věku. Při výpočtu starobního důchodu bude postupováno takto:
1) Při kontrole toho, zda má pojištěnec nárok na starobní důchod bylo zjištěno, že dosáhl celkové doby pojištění pouze v délce 27 roků. Nárok na starobní důchod mu tedy vznikne až za 5 let.
2) Pojištěnec v současné době pobírá invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 8 702 Kč. Dokud bude považován za invalidního, bude mít nárok na tento invalidní důchod. Za pět let bude moci požádat o starobní důchod, při jehož výpočtu bude postupováno následovně:
a) Nejprve bude proveden výpočet starobního důchodu běžným způsobem z příjmů získaných v dosavadním rozhodném období, tj. za rok 1986 až 2024.
b) Poté bude proveden výpočet starobního důchodu z osobního vyměřovacího základu (resp. výpočtového základu), ze kterého byl pojištěnci v roce 2008 vypočítán invalidní důchod. Tento osobní vyměřovací základ však musí být přepočítán na hodnotu roku 2025, ve kterém pojištěnec požádá o starobní důchod.
4) Pokud bude obecný starobní důchod vypočtený podle bodu a) nebo b) vyšší než vyplácený invalidní důchod, bude důchodci vyplácen ten obecný starobní důchod, který vyjde jako vyšší. V opačném případě mu bude vyplácen starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu.
1) Při kontrole toho, zda má pojištěnec nárok na starobní důchod bylo zjištěno, že dosáhl celkové doby pojištění pouze v délce 27 roků. Nárok na starobní důchod mu tedy vznikne až za 5 let.
2) Pojištěnec v současné době pobírá invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 8 702 Kč. Dokud bude považován za invalidního, bude mít nárok na tento invalidní důchod. Za pět let bude moci požádat o starobní důchod, při jehož výpočtu bude postupováno následovně:
a) Nejprve bude proveden výpočet starobního důchodu běžným způsobem z příjmů získaných v dosavadním rozhodném období, tj. za rok 1986 až 2024.
b) Poté bude proveden výpočet starobního důchodu z osobního vyměřovacího základu (resp. výpočtového základu), ze kterého byl pojištěnci v roce 2008 vypočítán invalidní důchod. Tento osobní vyměřovací základ však musí být přepočítán na hodnotu roku 2025, ve kterém pojištěnec požádá o starobní důchod.
4) Pokud bude obecný starobní důchod vypočtený podle bodu a) nebo b) vyšší než vyplácený invalidní důchod, bude důchodci vyplácen ten obecný starobní důchod, který vyjde jako vyšší. V opačném případě mu bude vyplácen starobní důchod ve výši dosavadního invalidního důchodu.
DOPORUČENÍ PRO ZÍSKÁNÍ CO NEJVYŠŠÍHO STAROBNÍHO DŮCHODU
Ve vzorci pro výpočet starobního důchodu jsou dvě proměnné, které konečnou výši důchodu nakonec ovlivní. Je to doba pojištění a výpočtový základ. A z toho budeme vycházet. Co je tedy nejefektivnější strategie k dosažení nejvyššího starobního důchodu?
Klíčové je ohlídat si dobu pojištění, tzn. nepřipustit neevidované doby a omezit náhradní doby pojištění, které se redukují na 80 %. Cílem je dosáhnout maximální doby pojištění. A navíc, nic nás to nestojí (pokud to neřeším dobrovolným důchodovým pojištěním).
Druhou proměnnou je výpočtový základ. Ale pozor, maximalizovat výpočtový základ nemusí být vždy efektivní. Pokud neexistuje šance (nebo je mizivá), že osobní vyměřovací základ stanovený z celého rozhodného období, nebude vyšší než na současnou úroveň přepočtený osobní vyměřovací základ, který byl použit k výpočtu dřívějšího invalidního důchodu, vyplatí se omezit (ovšem nikoliv zcela vyloučit) příjmy, ze kterých se odvádí důchodové pojištění.
Jaké máme v této situaci možnosti? Nabízí se celkem tři řešení, která můžete využít.
Klíčové je ohlídat si dobu pojištění, tzn. nepřipustit neevidované doby a omezit náhradní doby pojištění, které se redukují na 80 %. Cílem je dosáhnout maximální doby pojištění. A navíc, nic nás to nestojí (pokud to neřeším dobrovolným důchodovým pojištěním).
Druhou proměnnou je výpočtový základ. Ale pozor, maximalizovat výpočtový základ nemusí být vždy efektivní. Pokud neexistuje šance (nebo je mizivá), že osobní vyměřovací základ stanovený z celého rozhodného období, nebude vyšší než na současnou úroveň přepočtený osobní vyměřovací základ, který byl použit k výpočtu dřívějšího invalidního důchodu, vyplatí se omezit (ovšem nikoliv zcela vyloučit) příjmy, ze kterých se odvádí důchodové pojištění.
Jaké máme v této situaci možnosti? Nabízí se celkem tři řešení, která můžete využít.
- minimální mzda plus dohoda o provedení práce(dohody) s příjmem do výše 10 000 Kč měsíčně
- dohoda o pracovní činnosti s příjmem 3 500 Kč měsíčně (platí pro rok 2021) plus dohoda o provedení (dohody) s příjmem do výše 10 000 Kč měsíčně
- osoba spolupracující podle § 13 zákona o daních z příjmu
Jak je vidět, zákon č.155/1995 Sb. o důchodovém pojištění v sobě skrývá celou řadu ne zcela známých a doposud ne zcela objevených záludností, ale na druhou stranu i možností. Pokud budete chtít tyto zdánlivé nevýhody překlopit ve vlastní výhody, doporučuji obrátit se na odborné poradce, kteří tuto problematiku, studují a prozkoumávají, stejně jako to děláme my již od roku 2015, říká Jiří Šafařík ze společnosti Freedom Financial Services.