ČSSZ spustila novou službu IDA. Co se z ní dozvíte a s čím vám vůbec nepomůže?
8.8..2021 | Ing. Jiří Šafařík, Bc. Jiřina Holubová
Pojďme se na tuto službu blíže podívat a objektivně zhodnoťme, co přináší nového a zda poskytuje uživateli informace, které skutečně potřebuje.
1) CO JE TO ePortál ČSSZ?
ePortál ČSSZ poskytuje oline služby, díky kterým mohou občané rychleji a snadněji komunikovat s Českou správou sociálního zabezpečení nebo okresními správami sociálního zabezpečení (OSSZ). Pro přihlášení a přístup k online službám ePortálu ČSSZ lze použít buď datovou schránku nebo Národní identitní autoritu, tzv. NIA, která nabízí více identifikačních prostředků, mimo jiné i bankovní identitu.
Novou službou ePortálu ČSSZ je právě informativní důchodová aplikace (IDA).
2) O ČEM IDA VLASTNĚ INFORMUJE?
Výstupem IDA je přehled těchto informací:
- Datum dosažení důchodového věku
- Odhad (orientační výpočet) výše starobního důchodu
- Celkový počet získaných roků a dnů pojištění (doba pojištění a náhradní doba pojištění)
- Kolik doby do potřebných 35 let pojištění chybí, aby vznikl nárok na starobní důchod.
Pro poskytnutí těchto informací využívá IDA údajů o dobách pojištění a vyměřovacích základech (včetně vyloučených dob) uložených v evidenci ČSSZ. Pokud některé doby pojištění v evidenci ČSSZ chybí, může si je uživatel do dané aplikace doplnit, ovšem jen v omezeném rozsahu. Je to tedy nová důchodová kalkulačka s rozšířenými funkcemi, navazující na kalkulačky, které jsou na webu ČSSZ již delší dobu k dispozici.
3) POČÍTÁ DŮCHODOVÁ KALKULAČKA IDA SPRÁVNĚ?
Člověku, kterému nechybí žádná doba pojištění provede tato služba informativní výpočet (odhad) starobního důchodu správně. V ostatních případech závisí na tom, co všechno v evidenci ČSSZ chybí a jak to daný člověk doplní (pokud někdo neví, jaká výdělečná činnost se počítá, nebo co je a co není studium, tak si to tam může doplnit chybně).
V rámci služby IDA je možné vkládat pouze dobu studia, vojenské nebo civilní služby, a to v rámci celé dosavadní doby pojištění. Doby zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti lze doplnit pouze v posledních dvou letech (nejdříve od 1.1.2019). Uživatelem vložené doby se však použijí výhradně pro účely vyhodnocení v IDA. Do evidence ČSSZ se neukládají. Tuto situaci může člověk řešit tím, že předloží na příslušné OSSZ náhradní evidenční list důchodového pojištění a nechá si chybějící dobu zaměstnání zaevidovat. Jedině tak se mu pak zobrazí v jeho přehledu v IDA nebo v IOLDP (Informativní osobní list důchodového pojištění).
4) CO NOVÉHO IDA SKUTEČNĚ PŘINÁŠÍ?
IDA přináší nově jednodušší výpočet starobního důchodu (za předpokladu, že ČSSZ eviduje všechny doby pojištění nebo si je uživatel sám správně doplní). Podívejme se blíže na jednotlivé její výstupy (poskytnuté informace).
Jaký je důchodový věk a kdy jej člověk dosáhne, bylo a stále je možné si spočítat pomocí aktualizované věkové kalkulačky umístěné na webu ČSSZ již řadu let. Dalších podobných věkových kalkulaček je na internetu mnoho. Kromě toho podle zákona o důchodovém pojištění platí, že muži narození po roce 1964, tedy mladší 57 let dosáhnou důchodového věku ve věku 65 let (v den svých 65. narozenin). Stejný důchodový věk 65 let platí i pro ženy (již bez ohledu na počet vychovaných dětí) narozené po roce 1971, tedy mladší 50 let.
B) Odhad (orientační výpočet) výše starobního důchodu
V tomto bodě lze spatřovat hlavní přínos IDA. Pokud jsou v evidenci ČSSZ všechny doby pojištění včetně náhradních dob nebo si všechny chybějící doby uživatel doplní správně, tak se orientační výpočet (odhad) výše starobního důchodu provede automaticky. Kalkulačka IDA sama provede zhodnocení dob pojištění, tzn. že je v souladu se zákonem o důchodovém pojištění upraví, tzn. že je buď započte plně, nebo částečně (redukuje je) anebo je nezapočte. Konkrétní vysvětlení důvodu částečného započtení nebo nezapočtení doby pojištění IDA neuvádí. Poskytuje jen obecný přehled nejčastějších důvodů omezeného započtení, resp. nezapočtení dob pojištění.
Výpočet odhadu starobního důchodu je proveden na úrovni aktuálního roku použití této služby, tzn. letos na úrovni roku 2021. Znamená to, že jsou použity parametry pro stanovení starobních důchodů v daném roce. Výpočet vychází z předpokladu, že pojištěnec až do dosažení důchodového věku bude plně důchodově pojištěn (100% dopočet). Odhad výše důchodu nezohledňuje budoucí příjmy ani vyloučené doby; počítá jen s vyměřovacími základy získanými do konce roku, který předchází roku využití služby IDA (letos do konce roku 2020).
IDA poskytuje údaj o počtu roků a dnů celkové doby pojištění získané ke dni využití aplikace. Uvádí také, kolik z toho představuje náhradní doba pojištění. Uvedená doba pojištění je součtem doby evidované ČSSZ a dob, které si případně doplní sám uživatel. V praxi si však plno uživatelů doby pojištění nedoplní, protože přehled dob pojištění v IDA přímo neupozorňuje na chybějící období, jako například IOLDP, který obsahuje seznam neevidovaných dob. V aplikaci se musí kontrolovat řádek po řádku, jestli není mezi daty nějaká mezera. Je to chyba IDA, nebo záměr ČSSZ?.
Jakou dobu pojištění eviduje ČSSZ bylo možné i dříve zjistit požádáním o zaslání IOLDP a kdo měl vlastní datovou schránku mohl doby pojištění získat tam. Správné vyhodnocení doby pojištění zaznamenané v IOLDP ovšem vyžaduje znalost pravidel pro jejich započtení (plné, částečné nebo nezapočtení).
D) Kolik doby do potřebných 35 let pojištění chybí, aby vznikl nárok na starobní důchod.
Tento údaj lze snadno zjistit jako rozdíl 35 let a celkové dosud získané doby pojištění. Je to tedy informace, která vyplývá ze znalosti dosažené doby pojištění. Její přesnost odpovídá přesnosti stanovení již dosažené doby pojištění (viz předchozí bod).
5) ŘEŠÍ TATO APLIKACE KONKRÉTNÍ SITUACI ČLOVĚKA?
Kalkulačka IDA (je to skutečně jen kalkulačka) na ePortálu ČSSZ vesměs dá uživatelům informaci o tom, že do důchodu je daleko a důchod bude výrazně nižší než jeho současné příjmy. V některých případech uživatel dokonce zjistí, že jeho současné platby na důchodové pojištění jsou vyšší než avizovaný starobní důchod. To všechno u lidí vyvolává silné negativní emoce. Dosvědčují to reakce uživatelů v diskusích pod články o IDA publikovaných na internetu. Ve stovkách jejich komentářů nenajdeme prakticky jediný pozitivní, který by obsahoval rozumný názor, jak to řešit.
Z uvedeného vyplývá, že se nejedná o poradenský nástroj. Výše uvedené hodnoty nikomu neodpoví na otázky, proč mám tak nízký důchod, a neporadí, co v dané situaci může dělat, jak je možné svůj státní důchod zvýšit. Logicky také kalkulačka neporadí „jak získat od státu něco navíc, nebo lépe vyjádřeno, maximum toho, na co mám ze zákona nárok.“
V životě lidí existuje nepřeberně mnoho situací, které umožňují rozhodnout se pro nejoptimálnější způsob řešení, které zákon o důchodovém pojištění umožňuje. Ovšem bez perfektní znalosti tohoto zákona se nelze správně rozhodnout. Žádná důchodová kalkulačka, a platí to i pro novou službu ČSSZ nazvanou IDA, nemůže najít optimální řešení konkrétní situace pojištěnce.
6) JE VÝŠE STAROBNÍHO DŮCHODU VYPOČÍTANÁ V IDA KONEČNÁ A NEMĚNNÁ?
Služba IDA (kalkulačka IDA) poskytuje uživateli jen konečná čísla bez uvedení základních parametrů nezbytných pro konečný výpočet starobního důchodu jako je osobní vyměřovací základ, výpočtový základ nebo procentní sazba. Je to chyba IDA, nebo záměr ČSSZ? Není tedy zřejmé, z jaké doby pojištění a z jakého příjmu (osobního vyměřovacího základu) byl starobní důchod spočítán a jaký vliv měly dané parametry na výši starobního důchodu.
Vzhledem k tomu, že v přehledu evidovaných dob pojištění, vyměřovacích základů a vyloučených dob, nelze provádět žádné změny, neumožňuje kalkulačka IDA provádět žádné modelování, které by odhalilo rezervy a možnosti, které by konkrétní člověk mohl využít.
Přitom možnosti vyplývající ze zákona o důchodovém pojištění (a dalších souvisejících právních norem) mohou znamenat pro pojištěnce to, že optimalizace jejich důchodového pojištění jim může přinést zvýšení jejich starobního důchodu v průměru až 10 %. O těchto možnostech a příložitostech samozřejmě IDA mlčí, přesto se ČSSZ domnívá, že IDA nabádá k ekonomickému jednání. Co to podle ČSSZ znamená? Ve Zpravodaji ČSSZ č. 1/2021 se říká (cituji): „Účelem (IDA) je, aby se ekonomicky aktivní generace do budoucna zajistily a nespoléhaly pouze na stát, resp. na starobní důchod.“ Toto doporučení není nesprávné, avšak budí dojem určitého Status quo pro státní důchody z důchodového pojištění („hledej si štěstí jinde, ale nezapomeň platit pojistné“).
ZÁVĚR
IDA pouze „elegantněji“ poskytuje jen základní informace. Pro „normálního“ uživatele často nesrozumitelně, špatně pochopitelně nebo jím nesprávně pochopené. To je největší riziko IDA. IDA nikde neříká pojištěncům , co všechno mohou udělat pro to, aby plně využili možnosti zákona o důchodovém pojištění a získali co nejvyšší důchody. A to nejen starobní, který řeší IDA, ale i invalidní a pozůstalostní. Takové na jaké mají za své odvody skutečně nárok.
Takové poradenství dnes poskytuje pouze služba České Penze, v rámci které zájemcům zpracováváme komplexní Audit jejich státního důchodového zabezpečení s detailními doporučeními, jak odstanit chyby a nedostatky v evidenci ČSSZ a zajistit si tak maximální důchody od státu. Výsledkem pak jsou desetitisíce až statisíce korun navíc za celou dobu pobírání jednotlivých důchodů. Je to absolutní základ pro efektivní správu svých privátních financí.