Tomáš (48 let)

Ženatý, 3 děti. Soukromý podnikatel.

Příběh klienta

Panu Tomášovi je 48 let, má manželku a tři děti. Po studiu vysoké školy nastoupil do svého prvního zaměstnání a po několika letech začal podnikat. V podnikání se mu dařilo, ale další plány překazila závažná nemoc, která vedla až k přiznání  invalidního důchodu pro invaliditu 3.stupně. I přes tyto zdravotní komplikace se mu podařilo udržet firmu v chodu a postupem času se jeho zdravotní stav začal zlepšovat. To vedlo ke snížení stupně invalidity na 1. stupeň. Pan Tomáš chce v dalších letech trávit co nejvíce času se svou rodinou a hledá cestu, jak pracovně ubrat, aniž by se jeho nároky z důchodového zabezpečení výrazně snížily.
 

Jak jsme postupovali

Prvním krokem bylo získání IOLDP od ČSSZ.  Použili jsme klasickou písemnou žádost a odeslali ji poštou. Za dva týdny jsme měli IOLDP doma. Jelikož se jedná o případ, kdy byl přiznán invalidní důchod, potřebovali jsme také kopii rozhodnutí o přiznání tohoto důchodu. Ještě nám chyběly informace, které ČSSZ neeviduje, vyplnili jsme tedy společně během necelé půlhodiny interní dotazník k doplnění IOLDP. Měli jsme všechny podklady a mohli začít zpracovávat audit.
 

Rozsah auditu a zjištění

Pan Tomáš si přál, abychom se na jeho situaci podívali důkladně ze všech možných stran, a proto si objednal základní audit rozšířený o všech pět příplatkových modulů komplexního auditu. Byl si vědom některých pochybení v minulosti, a tak považoval za důležité důkladně zrevidovat všechny záznamy v IOLDP. Pojďme se podívat, co všechno audit odhalil.


1. CHYBĚJÍCÍ DOBA ZAMĚSTNÁNÍ
S ohledem na to, že pan Tomáš již pobírá invalidní důchod a v minulosti proběhlo důchodové řízení, měl řádně zaevidované doby všechny doby studií. Pozornost proto bylo nutné zaměřit na neevidované doby, které v jeho IOLDP zůstaly i po důchodovém řízení. V jeho IOLDP jsme odhalili dvě delší neevidované doby. Ta první v délce 3 měsíců vznikla v době, kdy při přechodu ze zaměstnání do podnikání nevyužil možnosti evidence na úřadu práce. Zásadní ovšem byla druhá neevidovaná doba v délce přibližně půl roku. Bylo to období, kdy byl zaměstnán, ale neexistuje o tom žádný záznam. Kdyby tuto dobu doložil už v roce 2014, byl by mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, vyšší o 732 Kč měsíčně. Celkem tak do dnešního dne přišel o 35 832 Kč, na které měl nárok. Z této částky nenávratně přišel o 19 224 Kč, protože zpětně lze vyplatit pouze rozdíl v důchodech za posledních 5 let.
 
Po doložení chybějících dob došlo k přepočtu invalidního důchodu pana Tomáše a ten byl navýšen o 300 Kč měs. Za 17 let, kdy bude ještě invalidní důchod pobírat to znamená 61 200 Kč navíc. Současně získal doplatek doposud chybně vyplacených invalidních důchodů ve výši 16 608 Kč.
Doplnění chybějící doby se současně projeví pozitivně také v budoucnosti zvýšením starobního důchodu o 575 Kč (z 31 740 Kč na 32 315 Kč). Za 20 let pobírání důchodu to bude znamenat dalších 138 000 Kč navíc.

Další pozitivní dopady má doplnění chybějící doby také na důchody pozůstalostní. Konkrétně potenciální vdovský důchod manželky by vzrostl o 597 Kč/měs. a sirotčí důchody každého dítěte o dalších 478 Kč/měs. V případě jeho tří dětí se jedná o 1 434 Kč/měs. navíc.

2. JAK ZVOLNIT, ANIŽ BY SE ZÁSADNĚ SNÍŽIL DŮCHOD 
Cílem pana Tomáše je ubrat plyn v práci, ale zároveň si neohrozit výši svého starobního důchodu a výši případných pozůstalostních důchodů. Stal se invalidním v době, kdy se jeho firmě dařilo, ale kvůli zdravotním problémům příjmy postupně klesaly. Nyní se zajímá o to, jestli mu toto období „nepokazilo“ důchod. Naštěstí pro něj musí být při výpočtu starobního důchodu postupováno podle §19 zákona o důchodovém pojištění, což znamená, že nižší příjmy získané po vzniku nároku na invalidní důchod nemohou negativně ovlivnit důchod starobní.

V případě pana Tomáše to znamená, že i kdyby si nyní snížil úvazek na polovinu, může získat starobní důchod až 32 315 Kč, a to je velmi pozitivní. To však za předpokladu, že si udrží celkovou dobu pojištění.
 

Závěr